Stojím v příkrém svahu zapřený rukama o kolena, zprudka se nadechuji a vydechuji, ale stále nedokážu vehnat dostatek vzduchu do plic, abych mohl být při výstupu alespoň o něco rychlejší. Jakmile vystoupám do nadmořské výšky nad 2.200 m, začínám se zadýchávat. Sotva ujdu pár pomalých kroků, mám pocit, že mi schází kyslík a hlava odmítá jít dál. Tohle bude dlouhý den.
Budík mi začal zvonit vedle hlavy přesně ve 4:00 ráno, kdy za okny byla ještě černočerná tma. Obtížně rozlepuji ospalé oči a neochotně sunu nohy z postele. Dnes není dobrý den na běhání, dnes se mi nechce ani z postele, natož abych se teď vypravil do přibližně 80km vzdáleného Rabenbergu v Krušných horách, kde budu startovat na mém již třetím ročníku Saxoprint SachsenTrail.
Tato akce je asi všem běžcům dobře známá a tak se nebudu zdržovat jejím větším představením, snad jen, že jde opět o ten typ závodů, kdy se vzdálenost pohybuje pouze kolem 10 km v závislosti na možnostech dané lokality, kde se běží. V principu se totiž v jednom okamžiku vyběhne na moha místech naší republiky za podporu Olympijské myšlenky.
“Prvních 500 metrů vysprintujte. Znáte to, co nenaženete v prvním kilometru, už na trati nedohodníte ;) Navíc je to rovně po louce a všichni vás uvidí, takže se trochu vytáhněte.” - Tento krátký úryvek byl důvod proč jsem se rozhodl spontánně registrovat na závod krosového poháru INOV-8 Kros Sázava a poznat tak nový kus naší země na 15,5 km dlouhé trati v okolí Medníku nedaleko Prahy.
Svůj první alpský ultratrail jsem absolvoval už před rokem, kdy jsem odstartoval na nejdelší trať GGUT z Kaprunu, kolem Grossglockneru do Kals a zpět do Kaprunu. Tento závod jsem nedokončil, ale alpské scenérie se mi vryly hluboko do paměti. Tenkrát jsem ihned věděl, že se do Rakouska vrátím.