Fouká silný nárazový vítr a pocitová teplota spadla někam k nule, přesto se právě usmívám na celý svět. Cítím se skvěle. Ozývá se první ptačí štěbetání a noční tma se pozvolna rozpouští ve světle mlhavého rozbřesku. Miluji tyhle okamžiky, přichází den, jsem vysoko v horách a je tu božský klid a mír.
Nebylo to tak, že jsem se jednoho dne probudil a řekl si, od teď budu běhat 6x týdně a 3 až 4,5 tis. km ročně. Nakoupím si nové vybavení, a dám do toho všechno. Byl to postupný proces a než jsem pochopil, že jsem v tom až po uši, plánoval jsem návrat k ježdění na kole, které jsem miloval.