Předpokládám, že to také moc dobře znáte. Napřed se pro něco impulzivně nadchnete a následně, jak se to začne přibližovat, počáteční nadšení z vás postupně vyprchává. Tak přesně tohle se mi letos stalo s Beskydskou sedmičkou.

Prvotní radost, že se mi před Vánoci v roce 2021 poštěstilo získat registrační kód na Beskydskou sedmičku, vystřídalo postupem času vystřízlivění, že vlastně na tak masově komerční záležitost nemám sebemenší chuť. Tedy takhle, aby nedošlo k nedorozumění, Beskydy jsou naprosto úchvatné a trasa B7 je skvělá, obtížná a velice krásná zároveň. Mohl by to být skvělý závod, kdyby na trať nebylo současně vpouštěno tolik účastníků, čímž se z toho stává jeden opravdu velký cirkus.

Přenechal jsem proto startovné na B7 kamarádovi z Ostravy, a honem rychle se registroval na Baroko ultra v Plasech.

Tento závod již docela dobře znám. Poprvé mi to zde nevyšlo a podruhé to byla bolest s utrpení, což byl de-facto důvod, proč jsem to chtěl zkusit ještě jednou. Letos jsem oproti roku 2020 v mnohem lepší fyzické kondici a tak jsem i připravený zlepšit si zde svou reputaci.

Těch plusových bodů ve prospěch Baroko ultra jsem posbíral mnohem víc. Naznačil jsem již komornější atmosféru, kdy na 100 km dlouhou trať s převýšením přibližně 1.800 metrů bude 2. září o půlnoci vybíhat přibližně 70 běžců. Dalším velkým benefitem je i skutečnost, že mám Plasy pouhých 75 km od domova a tak se ani nemusím trápit s cestou na druhou stranu republiky.

Tak to by bylo ke změnám v plánu vše. Celé to proběhlo hladce a k plné spokojenosti všech zúčastněných. Děkuji Dalibore.

Hurá, Plasy volají.

Jak jsem již uvedl, letos jsem v mnohem lepší formě oproti posledním rokům, kdy jsem se postupně oklepával z různých nepříjemných zranění.

Tento rok se mi však daří dokončovat všechny naplánované závody, ačkoliv výsledky v mnohém stále zaostávají za očekáváním. Čert to vem, to se jistě časem zlepší. Podstatné je, že opět mohu běhat bez větších problémů.

Před závodem jsem si plánoval strategii a budoval smělé představy. Minule jsem tu závod ukončoval na posledním místě hluboko pod stanoveným limitem 16 hodin. Letos bych to rád stihl nejpomaleji za 15 hodin.

Hlavně nepřepálit začátek.

Do Plasů jsem dorazil v předstihu a pokoušel se ještě trochu prospat v zaparkovaném autě, ale vůbec mi to nešlo. Převaloval jsem se ze strany na stranu a postupně se chumlal do dalších vrstev díky vlezlému chladu.

Čekání na start

Dalším důvodem proč jsem se letos do Plasů moc těšil byla i možnost znovu se potkat s Jakubem, kamarádem, který mě přivedl k závodu 100 Miles of Istria, a který dosahuje na ultra závodech výsledků, co mi doslova vyráží dech.

Vedle Jakuba jsem se tu zároveň opět potkal s Dušanem z Plzně a hlavně také s Věrkou, novou kamarádkou z letos založeného La Manche klubu. Jde o klub, de-facto založený dalším naším kamarádem Františkem, zahrnující plavce na otevřené vodě, kdy se postupně snažíme virtuálně přeplavat kanál La Manche (povedlo se).

Čas před startem neuvěřitelně rychle utíká a já jen lituji, že si nestihneme povyprávět o všem, ale to nevadí, díky tomu se budu moci těšit, až se s kamarády zase někdy potkám.

Tři, dva, jedna a už letíme vstříc 100 km dlouhé trati. První kilometry se všichni držíme pospolu a všude kolem panuje skvělá nálada. Slyším Dušanovo povzbuzování, všeobecné pošťuchování a smích.

Držím se Věrky, ale už od prvních okamžiků si dělám starosti nastaveným tempem. Říkám si, že to je jistě jen díky prvotnímu zápalu, ale kilometry se odkrajovaly a Věrka stále drží vražedné tempo.

Ta holka je naprosto neuvěřitelná, říkám si. Nohy jí kmitají, usmívá se a ještě si stačí povídat. Začínají se mi dělat vrásky na čele.

Rozednění na trase

Náhle se mi rozvazuje tkanička, jdu do podřepu a na malý okamžik se zdržuji. Následně Věrku dobíhám a znovu si dělám starosti s nastoleným tempem. Opět se mi rozvazuje tkanička, opět se zdržuji a v tom mi to došlo. To je znamení, znamení, že si mám dál běžet svým tempem, a tak se již ani nesnažím Věrku znovu dostihnout. Stejně už byla hodně daleko.

Jenže to už mám za sebou prvních 25 km v tempu se kterým jsem tak nějak nepočítal a při kterém jsem spálil energii, co mi bude ke konci jistě značně scházet.

Přesto se i nadále snažím držet nezvykle vyšší rychlost a daří se mi to až na 40. kilometr za Rabštejn nad Střelou, kde v následujícím stoupání postupně uvadám.

Při dalším seběhu se snažím tempo znovu zrychlit a udržet. Jde mi to s obtížemi až na 72. kilometr.

Ranní mlha

Nový den

Jsem zpět u řeky (Střela) a následuje jediná technická pasáž, kde ztrácím veškerou "rychlost". Předbíhá mě tu Radek Brunner a další běžci z maratonské trati. Vypadalo to, že jediný kdo má s technickým terénem problém jsem já. Radek to tam doslova přeletěl s úsměvem ve tváři.

Jakmile se trasa stočila od řeky, něco před 90. kilometrem, zkoušel jsem znovu trochu přidat, ale už mi to nešlo. Bojoval jsem s tím nějakých 7 kilemtrů, ale pak mi nohy doslova vyply.

Nejhorší bylo posledních 8 kilometrů do cíle, kdy co krok, to bolest v rozedřeném rozkroku. Tohle budu muset v budoucnu vypilovat a pořídit si nějaké lepší spodní prádlo.

Přijde mi, že o tomto se diskuze mezi běžci až tak moc nevedou, nevím, možná to mají všichni lépe zvládnuté, ale já s tím rozhodně musím začít něco dělat.

Záznam trasy

Cíl protínám po 15 hodinách a 19 minutách, tedy v povoleném limitu, ale rozhodně to není dobrý výsledek. Alespoň nejsem letos poslední.

Mám velkou radost, že to mám již za sebou. Dokonce tu na mě počkali kamarádi z La Manache klubu, kdy Věrku přijel na kole doplnit a podpořit i František z Plzně.

Lidi na Twitter často nadávají, ale já díky němu potkal naprosto úžasné kamarády.

Bolavý a šťastný

Chvilku si v cíli povídáme, já u toho sedím jen tak na půl zadku a lámu si hlavu, že se budu muset ještě zvednout, dojít k autu a převléknout se.

No co vám budu povídat, nakonec se mi to i povedlo a domů jsem také dojel.

Tak takový byl můj další letošní závod. Dokončil jsem, za což jsem nesmírně rád, ale výsledek znovu pokulhává za mým očekáváním.

Pokud jde o akci Baroko ultra samotnou, mám to tu moc rád a určitě se zase někdy přijedu s touto trasou poprat.